|
|
Jazykový rozbor vybraných památek tzv. Pinvičkova sborníku
Klubalová, Jana ; Šmejkalová, Martina (vedoucí práce) ; Palkosková, Olga (oponent)
Práce se zabývá rozborem jazykové stránky skladby o Tandariášovi uveřejněné v Pinvičkově sborníku, který byl sepsán v 2. polovině 15. století Janem Pinvičkou z Domažlic. Pozornost je věnována popisu ortografie a všech jazykových rovin. Hlavními cíli práce je popsat jazykový stav památky a zhodnotit vliv předloh skladby o Tandariášovi na verzi uveřejněnou v Pinvičkově sborníku. Dospěli jsme k závěru, že nelze dokázat, že by byla sledovaná skladba výrazně ovlivněna jazykovým územ 14. století, kdy byla tato látka do češtiny přeložena. Lze ovšem konstatovat, že přestože některé jazykové jevy odpovídají spíše jazykovému úzu staršímu, je možné je vysvětlit i osobním jazykovým stylem autora. Vliv původní německé předlohy je však zřetelný v rovině lexikální ve slovní zásobě díla. Určení díla měšťanstvu a nižším vrstvám je podporováno tendencí jazyka textu k přiblížení se mluvenému jazyku.
|
|
|
Současný stav mluvy nejstarší generace v lomnickém mikroregionu podkrkonošského okrajového úseku
Maierová, Jana ; Dittmann, Robert (vedoucí práce) ; Synková, Pavlína (oponent)
Diplomová práce je příspěvkem k výzkumu regionálně příznakových prvků v podkrkonošském okrajovém úseku severovýchodočeské nářeční oblasti. Cílem práce je popis spontánního jazyka mluvčích z venkovských (Nová Ves nad Popelkou, Syřenov, Újezdec, Žďár u Kumburku) a městských (Lomnice nad Popelkou, Semily) lokalit, a to v rovině hláskoslovné a tvaroslovné. Výzkum byl zaměřen pouze na mluvu nejstarší generace, tedy osob narozených roku 1951 a dříve. Údaje byly získány metodou nahrávání polořízených rozhovorů daných informátorů. Audionahrávky byly následně analyzovány a vzájemně porovnány a popsány, a to jak co do zastoupení obecněčeských rysů, tak rysů oblastních a nářečních. Součástí práce jsou krátké popisy idiolektů jednotlivých mluvčích a ukázky mluvy všech informátorů. Výsledky výzkumu jsou uváděny zvlášť pro každý zkoumaný rys v samostatné kapitole vždy pro obě zkoumané skupiny (venkov a město). V závěru práce jsou shrnuty zjištěné poznatky. V podkrkonošském mikroregionu Lomnicka se na venkově stále dodržují některé nářeční rysy charakteristické pro Podkrkonoší, v městských lokalitách se tyto rysy vyskytují zřídka. Jazyk mluvčích ve městech vykazuje prvky obecné češtiny, ty jsou přítomny i v mluvě vesnických mluvčích.
|
|
|
Jazykový rozbor novocírkevněslovanského Hlaholského misálu
Sirůčková, Lenka ; Čermák, Václav (vedoucí práce) ; Čajka, František (oponent)
Diplomová práce se zabývá rozborem hláskoslovného systému Hlaholského misálu sestaveného Vojtěchem Tkadlčíkem. Pozornost je věnována rozdílům mezi hlaholským zněním a transkripcí do latinky. V úvodu práce je nejprve charakterizován český typ nové církevní slovanštiny a dále je představen Hlaholský misál z hlediska jeho struktury. Na základě rozboru textu jsou v hlavní části objasněny některé hláskoslovné jevy a grafické zvláštnosti nové církevní slovanštiny českého typu. Na příkladech je demonstrováno, kde se Tkadlčík pokusil text bohemizovat a kde se inspiroval hláskoslovnou podobou jihoslovanskou či východoslovanskou. V závěru diplomové práce jsou shrnuty charakteristické rysy nové církevní slovanštiny českého typu.
|
|
|
Lingvistická analýza historického textu Augustina Mitise Kázání o povětří
Voráčková, Hana ; Šmejkalová, Martina (vedoucí práce) ; Palkosková, Olga (oponent)
Předmětem práce Lingvistická analýza historického textu Augustina Mitise Kázání o povětří je jazykový rozbor tisku Kázanj O Powětřj, který pochází z roku 1620 a jehož autorem je utrakvistický kněz Augustin Mitis. Práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a praktickou. V teoretické části je popsán pravopis a jazyk doby humanismu. V teoretické části jsou představeny výsledky analýzy jazykových rovin: ortografické, fonetické, morfologické, lexikální a syntaktické. Při tvorbě práce byla využita kvalitativní analýza textu, která je doplněna kvantitativní analýzou. Pro potřeby práce byla vytvořena transliterace celé památky, která je přiložena jako příloha práce. Jako doplňkový výzkum byly analyzovány dvě stránky tisku Wýklad Modlitby Boží, který pochází ze stejné tiskárny jako zkoumaný tisk. V kapitole o pravopisu je popsán použitý bratrský pravopis. Větší odchylky od tohoto úzu nalezneme jen u tisku dvojího l, záznamu hlásky j a označování kvantity. Analýza hláskových změn ukázala, že sledované změny se v tisku projevují velmi málo. Kapitola o tvarosloví se zabývá zastoupením jednotlivých slovních druhů a gramatickými kategoriemi jmen a sloves. V kapitole o slovotvorbě jsou popsány způsoby tvoření slov. Syntaktická analýza se zaměřila jak na analýzu souřadného a podřadného souvětí, tak i na analýzu větných...
|
|
| |
|
| |
|
|
Současný stav mluvy nejstarší generace v lomnickém mikroregionu podkrkonošského okrajového úseku
Maierová, Jana ; Dittmann, Robert (vedoucí práce) ; Synková, Pavlína (oponent)
Diplomová práce je příspěvkem k výzkumu regionálně příznakových prvků v podkrkonošském okrajovém úseku severovýchodočeské nářeční oblasti. Cílem práce je popis spontánního jazyka mluvčích z venkovských (Nová Ves nad Popelkou, Syřenov, Újezdec, Žďár u Kumburku) a městských (Lomnice nad Popelkou, Semily) lokalit, a to v rovině hláskoslovné a tvaroslovné. Výzkum byl zaměřen pouze na mluvu nejstarší generace, tedy osob narozených roku 1951 a dříve. Údaje byly získány metodou nahrávání polořízených rozhovorů daných informátorů. Audionahrávky byly následně analyzovány a vzájemně porovnány a popsány, a to jak co do zastoupení obecněčeských rysů, tak rysů oblastních a nářečních. Součástí práce jsou krátké popisy idiolektů jednotlivých mluvčích a ukázky mluvy všech informátorů. Výsledky výzkumu jsou uváděny zvlášť pro každý zkoumaný rys v samostatné kapitole vždy pro obě zkoumané skupiny (venkov a město). V závěru práce jsou shrnuty zjištěné poznatky. V podkrkonošském mikroregionu Lomnicka se na venkově stále dodržují některé nářeční rysy charakteristické pro Podkrkonoší, v městských lokalitách se tyto rysy vyskytují zřídka. Jazyk mluvčích ve městech vykazuje prvky obecné češtiny, ty jsou přítomny i v mluvě vesnických mluvčích.
|
|
|
Dialekt podkrkonošské oblasti zejména v odrazu hypokoristických podob rodných jmen
Maierová, Jana ; Rejzek, Jiří (vedoucí práce) ; Synková, Pavlína (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá hláskoslovným a tvaroslovným systémem podkrkonošského mikroobvodu, sleduje jak se udržují/stírají vytyčené rysy charakteristické pro tuto oblast a dále porovnává svá zjištění s výsledky Českého jazykového atlasu. V antroponymické části se zabývá nejčastěji užívanými sufixy pro tvoření domácích podob rodných jmen a dále je rozčleňuje do několika skupin na základě jejich využití napříč generacemi či použití při vyjadřování kladného/neutrálního/záporného vztahu k pojmenovávané osobě. Z těchto sufixů poté vytyčuje dva typické podkrkonošské formanty pro tvoření apelativ i proprií -če a -iště a porovnává jejich využívání se staršími výsledky.
|
|
|
Jazyková stránka vybrané staročeské památky
Mohlesová, Lucie ; Šmejkalová, Martina (vedoucí práce) ; Palkosková, Olga (oponent)
Předmětem této diplomové práce je jazykový rozbor románu o Apollonovi, který je obsažen v Pinvičkově sborníku, pocházejícím z druhé poloviny 15. století. Při tvorbě práce je využíváno zejména kvalitativní analýzy textu, již ve větší části diplomové práce doplňuje kvantitativní statistická analýza. Úvodní části práce představují obecné poučení o Pinvičkově sborníku, v němž se zkoumaná památka nachází, a o památce samotné. Následuje podrobný rozbor pravopisu a všech jazykových rovin, tj. hláskosloví, tvarosloví, skladby a slovotvorby. Každému jazykovému plánu i ortografii je věnována samostatná kapitola. V kapitole věnované pravopisu je pozornost soustředěna především na hlásky, které se vyznačují nejednotným způsobem zápisu. V části hláskoslovné je pojednáno o hláskových změnách, které se v textu uskutečňují. Oddíl tvaroslovný se zabývá zastoupením jednotlivých slovních druhů a zejména pak gramatickými kategoriemi jmen a sloves. V kapitole pojednávající o syntaktické rovině jsou zkoumána souřadná i podřadná souvětí a jednotlivé větné členy. V části slovotvorné jsou rozebrány způsoby tvoření slov v analyzované literární památce. V závěru každé kapitoly je provedeno shrnutí získaných poznatků, jehož součástí jsou také grafy a tabulky. Přílohu diplomové práce tvoří transliterovaný text zkoumaného románu...
|
|
|
Jazykový rozbor vybraných památek tzv. Pinvičkova sborníku
Klubalová, Jana ; Šmejkalová, Martina (vedoucí práce) ; Palkosková, Olga (oponent)
Práce se zabývá rozborem jazykové stránky skladby o Tandariášovi uveřejněné v Pinvičkově sborníku, který byl sepsán v 2. polovině 15. století Janem Pinvičkou z Domažlic. Pozornost je věnována popisu ortografie a všech jazykových rovin. Hlavními cíli práce je popsat jazykový stav památky a zhodnotit vliv předloh skladby o Tandariášovi na verzi uveřejněnou v Pinvičkově sborníku. Dospěli jsme k závěru, že nelze dokázat, že by byla sledovaná skladba výrazně ovlivněna jazykovým územ 14. století, kdy byla tato látka do češtiny přeložena. Lze ovšem konstatovat, že přestože některé jazykové jevy odpovídají spíše jazykovému úzu staršímu, je možné je vysvětlit i osobním jazykovým stylem autora. Vliv původní německé předlohy je však zřetelný v rovině lexikální ve slovní zásobě díla. Určení díla měšťanstvu a nižším vrstvám je podporováno tendencí jazyka textu k přiblížení se mluvenému jazyku.
|
host ::
RSS.